While there's life, there's hope.

15. november 2014 at 19:00 | Lia de Chance |  Myšlenky
,,Keď si štastný, počúvaš hudbu...
Keď si neštastný, sústredíš sa na text piesne."

Ležím v mé milované postýlce. KONEČNĚ. Je sobota, já jsem unavená. Dneska jsem toho měla dost. Půjdu se za chvíli naložit do vany. Zatím jen sem něco píšu, mám v uších sluchátka a čekám..
Ehm, dám náhodnej výběr písně a najednou mi tam naskočí ta, která je společná s mým.. někým. Najednou mi začne volat ten kluk, s kterým mám tuto píseň spojenou. No není to sladké? Ok, zpět k věci.

Nejdřív vám moc chci poděkovat za návštěvnost blogu, za těch pár dní mám už první stovku, tolik úžasných komentářů.. A o tom tento blog je. Najít si tu něco svého, popovídat si o tom, chodit sem s klidem, mírem, pohody.. Taková menší komunita. Myslím si, že je fajn si s někým takhle popovídat, vyjádřit svůj názor. Prosím, když se chcete spřátelit, nepište mi to pod nějaký článek, od toho tu jsou reklamy -_- Děkuji. Potom uvidim, zda ano či ne, budu vás informovat. Takový ten malý článeček REKLAMA kontroluju pravidelně, takže se nemusíte bát, že vás přehlídnu -_- Jde o to, že pokud si nezvyknete teď.. Až tu bude 100 článků, nebudu pořád články pozorovat, zda se mi tam někde někdo nepodepsal. Tady to je takový přehlednější. Upřímně - Jedno kliknutí na blbou stránku nikoho ještě nezabilo. (nebo o tom zatim ještě asi nebyla zmínka)



A nyní k tomu dnešnímu tématu. Štve mě ta nespravedlnost na světě. Já vím, pořád říkám, že musí být, ale nemůžu si pomoct, tento týden je pro mě dost pesimistický. Jde o moji nejbližší kamarádku. Dozvěděla jsem se, že její máma má leukémii. Co to sakra je?! Děláte si srandu?! Vůbec, ale vůbec netušim, jak se k nim mám chovat. Moje kamarádka je dost podrážděná. Zeptala jsem se pouze jednou, jak to s její mamkou je, ale co si mám teď počít?
Zrovna teď mají 5-letou holčičku, koupili si dům, žijou si šťastný život a pak mi řekne, že máma vlastně pomalu umírá? Že to s ní vypadá blbě? Nejhorší byl čtvrtek (13.11.'14), kdy jsem byla u kamarádky. Její máma už nepracuje, bere nějaký léky. Pochválila jsem jí účes a ona mi na to řekla:
,,Však to dlouho nevydrží, za chvíli si budu muset pořídit paruku, anebo aspoň šátek." - A ten její úsměv o.O
Její dcera (ta moje kamarádka se zvedla) a začala na ní, jakože: ,,Mami, už přestaň." - A chtělo se jí brečet.
Přišla odpověď, která mě zaskočila: ,,Je to jedno, však tu stejně dlouho nebudu, ještě si na mě vzpomeneš a budeš litovat naše hádky. Až budu ležet za chvíli na smrtelný posteli." - V tu chvíli kamarádka odešla a já se sklopenou hlavou se raději ani nepohla.

Já nemám zrovna optimistický týden, ale tohle?? To je jakože to už její máma vzdává? To snad není možný. Chce se mi z toho brečet. Nevím, zda jim mám pomáhat, ale aby to zas nevypadalo dost.. zvláštně. Anebo se k nim chovat stejně? Nevím, jak se mám chovat. Co je horší? Ten postoj. ,,No a co. Umřu, se všichni pose..." To je přece úplně špatně. To si rovnou může lehnout pod vlak :(
Bojím se jí říct, aby to tolik nehrotila. Ono to ani jinak vyjádřit nejde. Je mi smutno z toho, že se to vůbec stalo u mě. Nikdy jsem si nemyslela, že pocítim něčí rakovinu, něčí smutek takhle blízko. Může se to stát komukoliv. Achjo, já ani nemám nějak slov.


Je mi z toho smutno. Hodně smutno.. Ani obrázky sem nemůžu dávat.
 

1 person judged this article.

Comments

1 WaterLily | Email | Web | 16. november 2014 at 15:01 | React

Nejdříve bych ti chtěla pogratulovat k návštěvnosti. Taky jsem pře chvíli dosáhla 100, je to úžasný pocit. :)
A kamarádky mamky mi je líto a i t kamarádky. Nejhorší je, že takovéhle věci potkávají většinou skvělé lidi, kteří si to rozhodně nezaslouží ale život a svět je prostě nespravedlivý. :///

2 Vall | Web | 16. november 2014 at 15:30 | React

Moje kamarádka má leukémii. Je v nemocnici už rok možná dva.
U nás ve škole, je vyvěšena její fotka. My jí můžeme pomoct tím, že jí budeme sbírat víčka, její maminka tam píše, že je to finančně náročné, ale že dělá co může. Bohužel nevím, jestli je s maminkou sama a nebo jestli má i tatínka.
Je mi jí hrozně líto:-( Ani na facebooku už jí moc nepíšu a díky tomuto článku, to napravím.

Taky nevím, jak se k ní na facebooku mám chovat, je to nezvyk:( Nevím, jestli ji mám litovat a nebo jí psát nějaké hezké věci.
Kamarádka to nevzdává, bojuje!

Tvé kamarádky mamky, je mi líto, ale měla by bojovat!

A také ti gratuluju k návštěvnosti. TY si to zasloužíš:*

3 Lia de Chance | Email | Web | 16. november 2014 at 17:35 | React

[1]: Děkuji. Je to krásný pocit :)

[2]: Páni. Díky tomuto článku to napravíš? o.O To je... vážně něco velkého pro mě. Děkuji ti opravdu moc, potěšila jsi mě.

Její mamka musí bojovat. Prohra ještě nepřišla, proč se vzdávat hned.

JÁ ti děkuju ještě jednou mockrát :)

4 Will-R | Web | 16. november 2014 at 23:54 | React

tej postoj je rozhodne zlý, je to dospelá osoba mala by to brať inak a ohľadom toho ako sa máš správať ku kamarátke tak pokračuj normálne, som si istá, že nechce aby ju niekto ľutoval pretože to je to najhoršie, keď niekoho lutuješ, viem, musí to byť naozaj ťažké a v tej chvíli by som asi zareagovala rovnako možno by som sa ešte zdivhla a odišla domov, musí to byť ťažké

a P.S. neviem, musíš mi trochu napovedať kto si

5 Vall | Web | 17. november 2014 at 10:47 | React

Ahoj,
u mě na blogu je odměna za bleskovku. Budu ráda, když si ji dáš na blog. :-)
http://vaja121.blog.cz/1411/diplom-za-bleskovku-3#pridat-komentar
-Omlouvám se, že to není k článku.

6 -Really?! | Web | 17. november 2014 at 16:37 | React

Ahoj,
to čo sa prihodilo mame tvojej kamarátky je mi samozrejme veľmi luto ale berieš to všetko až priveľmi zle. Ludia umierajú a toto čo nie je po prvé a určite ani naposledy čo niekto dostal leukémiu. Asi najviac dôležité je ako si to berie ona a nie ty alebo jej okolie. Tak to vyzerá ,že je s tým zmierená a berie to tak ako berie. Teraz má poslednú šancu splniť si to čo chce a odísť šťastná.
Je to predsa len dospelá osoba ,ona vie najlepšie čo má robiť.

A k tvojmu problému,
s kamarátkou sa bav rovnako ako predtým pretože teraz ta bude potrebovať najviac.

7 deny-paradise | Web | 17. november 2014 at 19:18 | React

Člověk si ani neuvědomuje, jak je rakovina hrozná. Každý jí může mít. Tvé kamarádky je mi líto, docela se divím, že to zatím tak zvládá.
Její maminka už s tím je asi smířená, asi už by nebylo na její síly bojovat. Ale i tak by možná mohla dceru trochu podpořit. :) Ale zase ona to určitě myslí dobře :) I když to tak nevypadá :)
Myslím, že by ses měla bavit tak jako normálně :) Ale neřekla bych, že bys jí měla litovat... u mě to pokaždé člověka rozčílilo...
Můj děda umřel před dvouma rokama také na rakovinu, ale plic. A to nikdy nekouřil :(... už jsem se stím vypořádala, ale ze začátku to bylo těžké, to, že umřel nám oznámili den po mojich narozeninách...
Rakovina je hrozná věc, škoda, že jí vždycky odnesou hodní lidé... :)

8 Lia de Chance | Email | Web | 18. november 2014 at 18:17 | React

Holky, děkuji vám strašně moc za komentáře. Ano, chovat se tak, jak dřív..

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement