One song. Thousand memories.

28. september 2015 at 22:47 | Lia de Chance |  Myšlenky
Sluchátka v uších, sedět ve vlaku se sluchátkami v uších a myslet na svoji největší lásku, postel.
,,Just me you and the moon tonight.."

Naprosto miluju tuhle písničku, tolik vzpomínek na to už pochmurné léto, kdy pršelo a já jela z Plzňě zpátky večer domů. Už se stmívalo a já usínala v tom pohodlném křesle, sama. Všude stromy. Koleje. Únavou mi padá hlava, zavírám oči a vzpomínám na poslední chvíle políbení mých rtů.



Kouzelná pohádka skončila a nyní jsem doma, za počítačem, připravuju si něco do tašky, ach ano, jsou to papíry z angličtiny, také milujete angličtinu? Já jí zbožňuju. I think so.
Přemýšlím, co jsem dřívě dělávala, protože už nevolám s přítelem, jak jsem to půl roku, každý den, každý večer dělávala. Už nehraju lolko, wowko, hotsko bla bla. Ach ano, já měla blog.

Věci se mění ze dne na den. Říká se že ne, ale já si myslím, že ano. Potkala jsem po dvou měsících kámoše a kámošky, s kterými jsem se tedy nevídala. ,,Páni, ty jsi ostříhaná, páni, kde jsou tvé dlouhé blond vlasy.. Kde je tvůj úsměv.."
Lidi, neumíte si představit, kolik toho můžete zažít během dvou měsíců. Kolik se toho změnilo, ze dne na den.. Kolik tváří jsem potkala, kolik se čeho dá zažít. Kdybych si měla teď narychlo vzpomenout, co vše jsem prožila, určitě bych vše neřekla. Je smutné, že dokážu něco zapomenout za dva měsíce. Těžké říct, kolik zapomeneme za celý život.. Vše si zapamatovat nemůžeme, když je toho hodně.

Na blog jsem si přeci jen vzpomněla, vracím se.
♥♥♥
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Monica. | Web | 29. september 2015 at 16:43 | React

Úplně nádherný článek! Vážně píšeš naprosto úžasně.
A ano, za dva měsíce se toho může stát mraky, stejně tak za jeden den. Všechno se pořád mění.
Písnička je pěkná :)

2 Lia | Web | 29. september 2015 at 18:43 | React

[1]: Děkuji ^^ Píšu tak, jak cítím, jsem ráda, že někdo to má také tak. Ta písnička je boží :D

3 silluety | Web | 30. september 2015 at 16:16 | React

Je super že si tu :)
písnička není můj styl, ale věřim, že je na ní hodně vzpomínek..
s přítelem mi je to líto.. ano, věci se mění ze dne na den.. :/
nádhernej článek :) krásně napsanej, hlavně popsány ty pocity :) sem ráda že se vracíš!! moc :) - a nezapomněla jsem na tebe :))

4 Lia | Web | 30. september 2015 at 18:35 | React

[3]: Já s přítelem jsem pořád :D Tedy, doufejme, měli jsme nějaké krize kvůli žárlivosti, ale to je čistě zdravé :D
Děkuji ti, jsem potěšená :D

5 Monča | Web | 30. september 2015 at 19:25 | React

Páni, skvělý článek, umíš vše krásně vyjádřit, smekám :)

6 Vall | Web | 3. october 2015 at 14:44 | React

Angličtinu zbožňuju :)
Písničku si poslechnu, třeba mě zaujme :)
Bože, já jsem tak ráda, že ses vrátila :) Strašně jsi mně chyběla ♥
Moc se těším na tvé skvělé články :)

7 Lia | Email | Web | 3. october 2015 at 16:06 | React

[6]: Jo, taky mi chybělo psaní, myslím, že půjdu na žurnalistiku, co se týče VŠ :D Baví mě psát, vyjadřovat se v písmenech, zvlášť ještě sdílet toto s ostatními lidmi. Děkuju :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement