A&S

6. october 2015 at 12:29 | Lia de Chance |  O Mně

Říká se, že se vzpomínky mají zapisovat, jenže toho, koho opravdu milujeme, na toho nikdy nezapomeneme. I přesto si potřebuju zapsat a zachovat krásných 9 měsíců.

Společná píseň. Už ohraná, ale tuto jsme poslouchali spolu nejvíce.

Leden, z noci 23. na 24. Psala jsem si s klukem. Je a hele, on je i docela hezkej. Je a hele, on je i docela milej. Je a hele, on se mi dokonce začíná líbit.
Neuběhl ani měsíc, mikrofon byl neustále v provozu a moje břicho mělo neustále křeče ze smíchu.
Nejsem ani tak nadšená z těchto začátcích, protože jsem udělala největší chybu. Nějak jsem na něj kašlala, měla jsem ho ráda, ale jednou se mě zeptal, co si myslím o vztahu na dálku. Nepřipadá v úvahu, já chci mít kluka, co je u mě, když si to dovolíme sami, a ne když to dovolí čas nebo dokonce dálka.
Došlo samozřejmě na webku, na fotky a v tuto dobu jsem se dozvěděla, že jsem krásná, den co den mě nazýval krásko, až jsem si nebyla jistá, jestli mě tak neoslovuje jen proto, že zapomněl moje jméno :D


Lhala jsem mu, udělala jsem chybu a neřekla mu zcela pravdu. Bála jsem se, že mě pozná i ze stránky, kterou ještě nikdo neviděl, bála jsem se. Bylo to hrozný. Celý večer jsem probrečela, ale máma mi říkala, že když mě má rád, ozve se.. a ozval. Ještě ten samý večer, tedy v noci mi zvonil mobil.
,,Seš nejúžasnější holka, kterou jsem kdy poznal a nenechám tě jen tak odejít."
,,Nech mě bejt, nepatříme k sobě, ty jsi ten z města, já ta z vesnice."
,,Ne, ty jsi ta, která pokaždé nesklapne, když jí chci říct, že jí miluju."



Náš vztah jsme neuměli popsat, protože jsme se viděli max přes webku, ale nebyli ještě spolu venku. Strašně to komplikovala moje máma, ale on se mě nevzdal. Tak se stal den, kdy jsem ho měla potkat a to i za cenu, že jsem lhala doma. Řekla jsem mámě, že budu s kámoškou, ale já jela až do Plzně za úplně cizím klukem a přitom tak blízkým.
Když vlak dorazil do cíle, zavolala jsem mu a oznámila, že jsem v cíli. On tam na mě už čekal. Šla jsem po schodech se srdcem v krku, myslela jsem, že se hned otočím a ještě naskočim na zpáteční vlak.
A najednou jsem ho uviděla.

Usmíval se, zářily mu oči a obejmul mě. Řekl samozřejmě sladký řeči, jak moc mi to sluší, a i když jsme se měli rádi ještě dřív, než jsme se potkali, stále jsme se opatrně pozorovali, jako bychom se neznali. Vzali jsme se za ruce a šli, kam on namířil. Je to kluk, takže se tvářil, že Plzeň zná dopodrobna, i když tam nikdy předtím nebyl. Ano, ztratili jsme se. Přesto to byl nejkrásnější den a vlastně i moje první opravdové rande. Ještě ten den jsme si dali pusu a bylo to strašný.. V tu chvíli, kdy se ke mně přibližoval jsem zapomněla líbat, cítila jsem se úplně trapně. Jeho rty se dotkly mých rtů. A najednou to šlo samo. Když jsem už měla odjet, šel mě doprovodit ke vlaku a pak sám šel na svoji zastávku (on je až z Karlov.V.)
Seděli jsme na lavičce, já úplně unavená a přitom šťastná. Když jsme se loučili a otočili se od sebe, začalo jako naschvál úplně pršet. Celá promočená jsem si sedla na křeslo s medvídkem v ruce, který byl nasáklý jeho vůní a jela jsem domů.

Po necelém měsíci měl dojet až k nám na chatu. Hned - jak jsme dorazili, začal se koukat na vesnici, bylo na něm úplně vidět, že ještě neviděl srnku :D Večer jsme blbli, "došlo" k tomu až další večer, kdy jsme leželi vedle sebe a začali se líbat. Bohužel k ničemu ani nedošlo, protože nastala ta nejtrapnější situace, která se může vůbec stát, no se on prostě nevešel.. Nechali jsme toho a jen tak jsme leželi na posteli.
Všechno bylo naprosto dokonalý, dokonce věděl, kdy bude hvězda padat, tak mě vytáhl ven, a i když jsme nic neviděli, bylo milé od něj slyšet, že mi toto chtěl ukázat. Nejmilejší věc se stala v noci.
Večer jsem se ho zeptala, jak si představuje štěstí, protože toho chudák má taky hodně. Hodně problémů. Když jsme měli už spát, já prostě nespala, ale on to nevěděl. Myslel si, že už spím, tak si lehl na bok, aby mě mohl obejmout. Hladil mě po tváři, cítila jsem jeho dech na svých zádech a pronesl, že je teď nejšťastnější člověk na světě. Dělala jsem, co jsem jen mohla, abych ho neumačkala k smrti..

Jenže nastal zlom, vše jednou končí, on odjížděl domů, já nerada vidím kluka brečet, ale když jsme už ráno se připravovali, že půjdem na zastávku, nikdy na jeho pohled na mě nezapomenu. Česala jsem se před zrcadlem, on ke mně beze slovy přišel a jen se na mě koukal, pak pověděl, jak moc mě miluje, že nikdy nedovolí, aby se mi něco stalo. Nikdy. Já se zadívala do jeho očí a cítila jsem od něj tu upřímnost. Měl slzy v očích, já měla slzy v očích.. Necítím se doma jako doma, nechtěla jsem se vracet a on to věděl.

Avšak ještě větší zlom se stal, když přišla VŠ. Víte, když si každý den voláte, každý večer, pak se vidíte o víkendu, jste na tom člověku závislí. Dostala jsem spoustu dárků jako například náramky, hodinky.. Koupil si hodinky DW, no a protože se mu děsně líbily i na mě, musel mi koupit úplně stejný. Zde naše vzpomínková fotka (DW září, takže pěkně všichni vidí, jak nám to spolu sluší, když se držíme za ruce)

Můj přítel není jen můj přítel. Ne. Stal se mým kamarádem, on se ke mně chová jako ke princezně, k sestřičce a přitom se milujeme jako milenci. Je neuvěřitelný, co všechno spolu máme společnýho. Máme k sobě strašně blízko a přeji si být ještě blíž. On není jen moje láska, je člověk, s kterým jsem se ještě necítila líp. Chci být pro něho ta nejlepší. Ta, za kterou půjde jako první, stejně jako je tu on pro mě.

Jinak, abych to napravila na správnou míru: Nakonec jsme vše pořešili, co se týče sexu :D
Abych vše upřesnila, on je typ kluka, který je hezký.. Chápete, má mužný ramena, dokonalé prsty :D Upravené nehty, úžasně voní a dělá pro holku to nejlepší.
Když jsem ho viděla poprvé, ani trochu se mi nelíbil. Teď je pro mě nejhezčí kluk a tím pádem se bojím i konkurentek :D

Jako znamení, že spolu budeme dlouho, beru jednu fotku. Bylo to v restauraci, před třemi týdny, když jsme se měli už loučit. Velice zvláštní.. V kofole se z ničeho nic udělalo srdíčko.

Takže ponaučení zní, že opravdu existují kluci jako ve filmu. Ali sice má nedostatky, ale když jsme spolu a držíme se za ruce, je cítit, že jsme tu jeden pro druhého. A tak už to za chvíli bude rok :)
A i když se mi zprva nelíbil, teď je pro mě největší zlato.
To on mě dělá každý den silnou holkou, která musí vydržet to peklo zde. Není to obyčejná láska.

Neobvykle dlouhý článek, ale bude tu strašit dlouho. Je neuvěřitelné, že se mohlo zrovna mě něco takového stát.

Fotku nás dvou sem dávat asi nebudu, tento blog jsem si založila na anonymitě, takže ani jeho, ani mě sem dávat nebudu.
A pamatujte na jednu věc:

Lásku nemůžeš čekat, láska přijde sama. Neočekávaně.


.
.
.
Ty hodinky jsou boží, sice trošku dražší, ale jsou strašně hezký. Hezčí než na obrázku. Plánuju si sama pořídit další, přítel má asi 3 DW hodinky, zatím, co jsem koukala, tak jsou nejhezčí asi ty kožený, takže mě čeká útrata za černé hodinky ^^
 

2 people judged this article.

Comments

1 Ter. | Web | 7. october 2015 at 16:03 | React

Děkuju! Hrozně ráda vidím, že všechny ty moje představy, který jsem nahrabala v romantických filmech a románech prostě existují, když má člověk štěstí! :D
Samozřejmě vám přeju hodně štěstí do budoucna! :)

2 Ta "neviditelná" :) | Web | 7. october 2015 at 17:08 | React

Ta písnička je moc hezká a ten článek ještě hezčí!

Není možný, že už jsem na konci tvého článku...ještě před chviličkou jsem byla na začátku a říkala, jak strašně se mi líbí tvůj styl psaní a to všechno, co si popisovala. O.o

A tahle věta: ,Ne, ty jsi ta, která pokaždé nesklapne, když jí chci říct, že jí miluju." dfajrjgr, málem jsem se rozplynula.

Mně je 18 let a mámě bych musela lhát taky, nejspíš :-D Nemluvím s ní o klucích, nemluvím s ní vůbec o ničem :-D

Týjo, závidím Ti. Tak strašně s ním o tom, že nějaký kluk se mnou bude koukat na hvězdy.. miluji hvězdy!
Ách, to je jako z pohádky. Vím, že princové existují, jenže už jsou všichni zadaní -_- :-D áchjo.

A ty hodinky jsou opravdu moc pěkný a Vaše fotka taky! :-)
Přeji Vám to a doufám, že vám to vydrží co nejdéle. Ta fotka se srdíčkem v kofole, to jsem fakt zírala :-) Hodně štěstí! :-)

3 Lia | Email | Web | 7. october 2015 at 19:10 | React

[1]:

[2]: Děkujeme oba, snad nám to vydrží, co nejvíc, i když je teď ta vejška a nemáme bohužel na sebe tolik času. Já taky miluju hvězdy, a i když jsem nic moc neviděla, bylo strašný hezký sedět u něj a dívat se ^^

Co se týče toho srdíčka, neumim popsat ten pocit.. Bylo to úplně úžasný a přitom tak smutný, když jsem tu kofolu musela vypít :( :D

4 Cinereo | Email | Web | 7. october 2015 at 20:58 | React

Tak to ti strašně moc přeju, protože není lepšího pocitu, než jistoty, že tu pro někoho můžeš skutečně být a že tu někdo je pro tebe.

Pokud jde o čekání, doufám, že máš pravdu, protože mě čekání už nekonečně dlouho ubíjí.. Neříkám, že to není mou vinou. (:

Ještě jednou přeju moc štěstí a krásné blížící se výročí!

5 Lia | Email | Web | 7. october 2015 at 21:37 | React

[4]: Co se týče čekání, musíš mít trpělivost, nechat tomu volný průběh. I tobě přeji, abys už nemusela čekat :)

6 Vall | Web | 8. october 2015 at 18:54 | React

Leo, další skvělý článek :)
Moc se mi líbí, jak si to popsala a ty obrázky k tomu jsou ještě skvělejší!
To srdíčko v kofole... wow! Skvělý, docela zajímavý :)
Moc Vám to přeju, ať Vám to vydrží, co nejdýl :)

7 Lia | Email | Web | 8. october 2015 at 19:44 | React

[6]: Vall, děkuji ti, snad nám to vydrží, pevně věřim..

8 fakynn | Email | Web | 9. october 2015 at 13:33 | React

Je to tak sladký, že se mi asi zkazily zuby, ale je to nádherný! Přeju vám to neskutečně moc, doufám, že bude slavit desítky let spolu a budete se stále tak milovat, ctít a podporovat.
A mám z tebe trošku deprese, protože i přesto, že říkám, že kluka nechci a nepotřebuju, tak to, co jsi popsala, to mi chybí.

9 Lia | Email | Web | 9. october 2015 at 19:24 | React

[8]: Vážím si toho ^^

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement