Ostatní

Remember that happiness is a way of travel - not a destination.

27. october 2015 at 20:58 | Lia de Chance

Moby - Flower (viděl někdo film 60 sekund? ♥)


Už na tomto blogu budu neuvěřitelný rok. Je opravdu zvláštní, jak rychle všechno ubíhá.
Ještě před chvílí jsem byla divnou holkou, na kterou se všichni pohlíželi skrz prsty, protože přeci ONA DOSTANE VŠECHNO, NA CO SI JEN UKÁŽE.. A jaká je pravda, tak to nikoho nezajímalo.


Každopádně už to bude rok, co můj malý online svět žije a stále vzkvétá. Upřímně, myslela jsem si, že se vším skončím, že prostě žádný blog nebude, ale teď si to neumím bez blogu představit, totiž, poznala jsem mnoho úžasných lidí, velmi zajímavých lidí, někoho, kdo by mě chápal.. Nejdříve to byly komentáře typu "Hezky napsaný článek :) "
A nyní? Nyní mi píšete i několik řádek dlouhý komentář, toho si cením asi nejvíc. Asi mi už jen dvě slova nestačí a neustále si vymýšlím, ale stejně, všechno zahřeje u srdíčka.

Podpis, prosím. Odůvodnění.

19. october 2015 at 20:17 | Lia de Chance
Mokoa & Alex Brandt - Find A Way (ft. GuitK); 0:44

Bylo, nebylo.. Byl na online světě jeden ještě menší svět a ten menší svět se skládal ještě z mnoha dalších malinkatých světů, kteří měli svého již velkého autora.

Jelikož se v komentářích někdo ptal, proč tohle, co se to sakra děje, tak důvod je prostý.
Na tomto blogu za chvíli budu rok. Krásný sladký rok a ráda bych věděla, kdo všechno se na můj blog podíval, a tak mi zůstal v srdíčku, i kdyby sem přišel pouze jednou.

Možná je to i velké plus pro vás, protože si zde děláte reklamu a já se vždycky podívám, jaká hodná dušička mi-co napsala.

Podpis, prosím.

12. october 2015 at 11:59 | Lia de Chance





Každý byl jednou cizincem..


Opět zpátky. Snad.

23. february 2015 at 18:05 | Lia de Chance
Nemůžu uvěřit. Už opravdu to bude měsíc a něco, co jsem sem přidala poslední článek? A koukám, že jsem ztratila i spoustu lidí. Musím si to nahnat zpátky :D

Zdraví vás vyměněná blogerka, která na svůj blog zapomněla a raději se věnuje úplně něčemu jinému. Stává se.
Ale viděla jsem toplist, žádná sláva, ale komentáře tu jsou, i když mě zprva moc nepotěšily :D

Prvně se musím pochlubit, že jsem slavila již 18. narozeniny, a ano, cítím se staře. Tedy, žádná velká oslava to nebyla, nemám ráda oslavy, takže přátelé měli zákaz dělat překvapení, spíš jsem si udělala klidný večer s mamčou a ještě k tomu s jedním človíčkem, který mi dělá samý úsměv na tváři.


Okey.

11. january 2015 at 16:28 | Lia de Chance
.... O několik dnů, týdnů později. I still love you.
Okey, nebyla jsem tu pěkně dlouho. Ale mám pro to důvod.
Jelikož ve škole jsme pořád dostávali nějaké písemky, já si užívala úžasnou zimu bez sněhu, poté jsem se snažila s něčím malinkým smířit.. žila jsem si dobře. Najednou jsem si vzpomněla na blog :'( Vážně jsem tu tak dlouho nebyla? Je to možné? No, asi ano. Čas utíká hodně rychle, teď jsem si to uvědomila.

Copak se stalo nového?

Baby, it's cold outside..

29. november 2014 at 19:11 | Lia de Chance
Vezměte si teplou bundu, připravte prasátko a jdeme na to.. (?)


Vánoce přicházejí.. Máte z toho radost nebo to berete nějak smutně? Je mi zima, děsná zima, když jdu ráno na zastávku. Beru si už zimní bundu ♥ A vypadá to děsně :D Nemám ráda zimní oblečení. Nojo, jsem holka, řeším tyhle kraviny.
Dneska jsem si tak povídala s mamkou a už padlo i slovo: Dárky. Tak copak si přejete pod stromeček?
Řekněme to takto: Finančně jsme na tom teď nebyli moc dobře, takže peníze, co jsem si rychle vydělala u hlídání, (řekněme, že to je moje malá brigáda - SLUŠNĚ PLACENÁ) jsem okamžitě dala rodičům. Nemůžu si pro sebe nic koupit.. Tak mi mamka řekla, že pořídíme nový telefon, mobil.
Přemýšlela jsem, co asi tak přesně chci. Telefon do 4.000,- a zároveň opravdu dobrý - je celkem někdy i problém najít. Začala jsem u huawei, potom jsem přešla na lenovo A606, ale nakonec! (Díky jednomu člověku) Jsem si vybrala Sony Xperia M2. Zítra si zajedu za tím chlápkem telefon vyzkoušet a za případných 2-3.000,- si ho taky pořídím. Máme u někoho slevu, není to z bazaru, normálně ten novej.. Jsem zvědavá. Recenze říkala, že to pro někoho stačí, že je hrozně dobrý a kamarádky sestra, co přímo tuto sony vlastní, tak si taky nestěžuje. Jsem moc zvědavá, byla jsem celý rok hodná, tak snad to dostanu :D Snad se nic nestane zase.. Ještě si vybírám barvu.. Chci bílou, ale všichni jsou spíš pro černou. No, rozhodnu se, až to uvidim přímo v ruce.

We all have stories to tell...

20. november 2014 at 22:42 | Lia de Chance
Tma pohltila místo náhle,
na obloze se objevil měsíc.
Lampy osvicovaly cestu, po které šel mladý pár. Kapičky vody dopadaly na trávu a do vlasů slečny. Tím i ukrývaly slzy, které se do této doby snažila držet v sobě.
,,Je čas." prohlásil tiše tmavovlasý chlapec, který držel celou dobu dívku za ruku.
Pustil ji, nastoupil do takového vagónu a dívku opustil.
,,Vrátím se." slyšela ještě poslední slova a pak sama šla domů. On sám a ona tak sama. Kdy konečně budou mít cestu společnou..



Šíleně moc jsem se zamilovala do psaní. Vymyslet si svůj svět, prožívat to, co ti hrdinové. Chápete? Vylít si tam ty pocity z reality. Když jste naštvaní, zabíjí se. Když jste smutní, děj je tragický. Když jste šťastní, životy hrdinů jsou najednou růžový. (Ok, to s tím zabíjením přehánim :D)

REKLAMA

8. november 2014 at 19:41 | Lia de Chance
Abychom si tu všichni udělali jasno. Máte na mě nějaké otázky, anebo mě jednoduše chcete informovat o nějaké soutěži, kam mám poslat hlas apod? Hlas posílám, takže se nebojte mě o tomto informovat.
Cokoliv má ale i svá pravidla, takže prosím vás - pište svoje připomínky, otázky, COKOLIV pouze sem. Jedno kliknutí na tento článek ještě nikoho nezabilo (aspoň není o tom někde zmínka). Děkuji.

Lia de Chance.


Your Own Way

7. november 2014 at 22:19 | Lia de Chance




Nejspíše si říkáte, kdo jsem. Kdo jsem, co jsem, co tu dělám, proč to dělám,..
Vítám vás všechny na blogu, který bude o něčem, na čem mi velice záleží. Psát tu:
,,O něčem, o ničem." - to je celkem trapný.

Takže narovinu moji milí přátelé: Stala se mi jedna taková věc. Mám blog (on ještě pořád existuje, nesmazala jsem ho) a měla jsem na něm věci, o kterých moc nemluvím. Pak se něco stalo - přišel na něj někdo můj blízký a přečetl si všechno. Nějak mi z toho zrovna nic dobrýho nevyšlo a dost mě to naštvalo. Měla jsem tam celkem dost lidí, návštěvníků a ještě pár týdnů a slavil by blog krásný rok ♥
Ošem konec keců. Blog jsem nejdřív myslela, že zruším. Bohužel mi je líto toho, že jsem na něm nakonec dřela. Konec starých časů, každý konec má i zároveň začátek něčeho nového.
 
 

Advertisement